(Agapornis taranta)
Výskyt:
Etiopie – nadmořská výška 1300 – 3200 m. , kde rostou jalovce a pryšce. Občas slétává do nížin a hledá tam oblíbené fíky.
Popis a rozlišení pohlaví:
Velikost agapornise je kolem 16,5cm.
Samec: základní barva je zelená. Nad zobákem má červenou skvrnu, která sahá až ke stranám hlavy a má červené okruží okolo očí. Letky jsou černé a okraje křídel od ohbí modročerné. Spodní strana křídel je černá. Ocas má na konci černý pásek. Zobák je červený, duhovka hnědá a prsty nohou tmavě šedé.
Samička: Nemá červenou skvrnu na hlavě, spodní strana křídel je zelenošedá. Jinak je stejně zelená jako samec.
Způsob chovu:
Taranti jsou velmi agresivní a proto je chov možný pouze po páru ve voliéře. V létě je mám ve venkovní voliéře a na zimu jdou do zimoviště, kde je kolem 15 – 17 °C. Nepotřebují velkou voliéru. Někdo je má dokonce v bednových klecích. Já je mám ve venkovní voliéře o rozměrech: 1,5 x 1,5 x 2,3 ( d x š x v ). Voliéra v zimovišti ma rozměry : 2,5 x 0,8 x 2,3m. Velmi rádi se koupou, tak jim do voliéry umístíme misku.
Krmení:
Základem je suchá směs zrnin: proso (žluté, červené, zelené), senegalské proso, pohanka, loupaný oves, kardi, lesknice, semenec, nigr a trošku bílé nebo žíhané slunečnice.
Krmnou dávku obohacujeme o ovoce a zeleninu a v sezóně zelené krmení. Hlavně milují jablka a kukuřici. Do misky můžeme dát i moučné červy a mravenčí kukly. Dále dávám fíky. Bohužel se u nás dají koupit sušené jen v zimním období a čerstvé fíky jsou v obchodech dost nekvalitní.
V době hnízdění podávám vaječnou míchanici, klíčené zrniny a vařené luštěniny.
Samozřejmostí je sépiová kost, minerální grit a větvičky k okusu.
Hnízdění:
Hnízdit by jsme měli nechat až dvouleté ptáky. Do budky nastříhám samičce větvičky vrby na 5-10ti centimetrové kousky. Ona si je tam zobákem rozdrtí. Snáší 3 – 6 bílých vajec na kterých sedí 24 – 25 dní. Budku opouští ve věku 7 – 8 týdnů a jsou podobná matce. Samečkům se červená skvrna začíná objevovat kolem pátého měsíce.
Kroužkování:
7 – 10 den, kroužek 4,5mm.